Když se večerní slunce láme do duhového spektra skrz řasy tvých přivřených očí a nohy buší o písek do rytmu tvé oblíbené písničky. Když se vlny tříští z tyrkysové do bílé pěny a pomalu mažou stopy tvé i ty velbloudí. Když se za tebou přibatolí asi měsíční štěňátko s očima jako dva onyxové kamínky. Když jsou technologie v nedohlednu a ty jsi přítomný každé vteřině prchavého 'teď'.
Život.